Dvořák, Janáček v San Francisku, národní hrdost a spálená vlajka
Má tam dům a vzhledem k její profesi doktorky psychiatrie se tam sejde vždy spousta zajímavých lidí http://www.californiacoastline.org/cgi-in/image.cgiimage=5968&mode=sequential&flags=0&year=2002
Protože čtvrtého máme svátky nezávislosti, samosebou že už mám naplánováno jet s partou na Hubertus do Indian Valley, ale na druhou stranu Míla je sympatická ženská, hezky se s ní povídá a strávit večer u oceánu také není k zahození. “Dobrá tedy,” řekl jsem a dohodnuto Bylo mi jasné, že Martina nebude proti. Začal jsem vyndavat nákup z auta, když zazvonila znovu: “A nechtĕl bys v pátek na Dvořáka?” Vyrazilo mnĕ to dech, vždyť nemám co na sebe, krucinál. Nemohl jsem však neodmítnout − Sanfranciský symfonický orchestr a ještĕ v překrásné Davies Symphony Hall http://sfwmpac.org/symphonyhall/sh_index.html to je zážitek na celý život. Navíc moje zmuchlaná nemocná duše už nĕkolik týdnů pije jednu flašku splínu za druhou. Jestli nĕco neudĕlam, bude s ní ámen. Tohle by mohlo pomoct.
A tak se stalo, že jsem v pátek skončil práci už ve dvĕ hodiny. Cestou domů se zastavil ve svém oblíbeném JCPenney (nejsou nejlacinĕjší, ale mají můj vkus) a za $25 si koupil boty, za dalších $39 manžestrové sáčko, pak přidal $11.99 na novou košili a bylo to. Doma jsem skočil do sprchy a vyrazil. Po chvilce jízdy mĕ došlo, že to nestihnu. S Mílou se máme sejít v 5:45 na Civic Centru, a já ještě nejsem ani v Hercules. Nemluvĕ o hledání parkovištĕ... to vždycky zabere alespoň třicet minut. A tak mi napadlo zkusit štĕstí a zaparkovat na metru v El Cerritu. http://www.elcerritochamber.org/ Vlak jel sice hned, ale co vám mám povídat, dorazil jsem o půl hodiny pozdĕji. Naštĕstí, asi díky své profesi, je Míla zvyklá na pitomy mého typu a ani se nezlobila.
Vzal jsem ji za to na “rychlou” skleničku a hurá do divadla. Míla mĕla lístky do první postranní lóže a já si připadal jako president Lincoln. Přednáška začala už v sedum a po krátkém úvodu a povídání o Lutoslawském jsem se mimo mnĕ známých fakt dozvĕděl, že Janáček byl českým nacionalistou (v dobrém slova smyslu) a rusofilem (to už mi neznĕlo tak dobře). Jeho tři dcery mĕly z toho důvodu ruská jména. Janáček prý také založil ruský klub, protože vĕřil, že Češi a Rusové jsou bratři. Ale jakoby četla mé myšlenky po tomto tvrzení se paní na moment odmlčela a dodala: “Tenkrát.”. Na to přehrála ukázku z historické nahrávky Janáčkova Tarase Bulby pořízené v Londýnĕ 1968 na protest Ruské okupace. Z přednášky o Dvořakovi si pamatuji jen to, že chtĕl, aby americká hudba tĕžila z hudby černošské a indiánské, což sám v nadcházejícím kusu nedodržel, ale jinak jsem nestačil pochytit žádné mnĕ ”nové” skutečnosti.
O první přestávce před hlavním programem jsme se konečnĕ sešli s Ravn a Kennym Mílinými sousedy sdílícími naší lóži. Kenny je typický Farmář a Ravn se ho prý takhle snaží kultivovat. Přišli pozdĕji, protože cestou našli napůl shořelou americkou vlajku v odpadkovém koši, kterou si odnesli zpátky do auta. Nebylo jim z toho nejlépe, ale nedalo se o tom moc mluvit, protože se právĕ začínalo.
Nikdy před tím jsem neslyšel o Lutoslawském natož jeho překrásné hudbĕ. Publikum bylo také zcela unesené a pan dirigent se musel 4x vrátit. Jenomže pak přišel Janáčkův Taras Bulba a s ním nĕco, co se dá tĕžko popsat. V sále byla najednou neuvĕřitelná atmosféra... prostĕ jakoby nĕco všecky ty lidi v publiku napíchlo nĕjakým sérem. Zaznĕl poslední tón a vteřinu nebo dvĕ to nĕco viselo ve vzduchu, bylo absolutní ticho, jen dirigent se klanĕl. A najednou lidi začali křičet: “Bravo, BRAVOOOO!” Každý stál a křičel, nĕkteří i pískali, a bylo to jak ve filmu. Koukal jsem, jestli neuvidím létat ve vzduchu kovbojské klobouky a neuslyším střelbu nadšených příznivců. Samozřejmĕ marnĕ.
Všiml jsem si i našich sousedů. Byli stejnĕ jako ostatní unešeni a jako u vytržení. Očividnĕ jim to oběma vzalo dech. O druhou přestávku jsme si zase dali vínko a probírali naše zážitky. Kenny mi řekl, že už má lepši náladu. Vlajku si doma prý spraví. Všichni kolem nás mluvili o nastávajícím Dvořákovĕ opusu 104 a o krásné mladé čelistce Alise Weilerstein http://www.sfgate.com/cgi-bin/object/article?f=/c/a/2008/06/27/DDK411FLTL.DTL&o=0 , která za pár minut bude hvĕzdou Dvořákova Cello Concerto. Než jsme se nadáli, bylo první zvonĕní. Nikdo v ten moment nemĕl ani tušení, co nás v příštích chvílích čeká… Od samého začátku mĕ Dvořákova hudba vtáhla do sebe. Alisin výkon a styl podání byl senzační. Hrála s takovou vervou, že se z jejího smyčce oddĕlovala jedna žínĕ za druhou. Nemohl jsem se ubránit dojetí. Míla si prožívala to samé. Z očí jí tekly slzy jak hrášky. Zkrátka byli jsme jak v tranzu − oba hrdí na své češství a kulturní dĕdictví, které jsme jako národ dali svĕtu. Jak tak poslouchám a přemýšlím o tom všem, všiml jsem si, že Ravn mĕla také červené oči a mokrý kapesník v pĕsti. Vzalo nás to prostĕ všecky. Ovace trvaly snad déle než poslední vĕta koncertu. Oproti Janáčkovým bylo ménĕ pískání a daleko více “Bravo”. Evropan by asi řekl, že ovace na Dvořáka byly “civilizovanĕjší” než ty Janáčkovy.
Venku jsme se rozloučili s Ravn a Kennym a šli si ještě sednout do baru. Bylo si o čem povídat… navíc máme oba tuhle zemi rádi, a tak nebylo divu že půlnoc přišla zcela nečekanĕ. Doprovodil jsem Mílu do garáží a ona mĕ zas na oplátku zavezla na metro. Vlak mi jel témĕř okamžitĕ. Byl plný mladých lidí a turistů. Naproti přes uličku se se mnou pustil do řeči jeden čistĕ oblečený podnapilí bezdomovec, chvilku koukal na program, co jsem držel v ruce a pak mě oslovil: “Na kom jsi byl?” Řekl jsem, že na Janáčkovi a on kroutil hlavou: “Neznám.” Zkusil jsem to teda jinak: “Na Dvořákovi.” “Aha, Dvořák. Kde? V Davies Hall?” No a bylo to. Začali jsme si povídat o muzice. Vyšlo najevo, že má celou sbírku různých verzí Eleonor Rigby. Jaká náhoda − s Martinou hrajeme naší vlastní verzi. V Oaklandu jsem se s ním rozloučil a přesedl na vlak do Richmondu. Tam mnĕ na parkovišti čekalo překvapení − pokuta $25 za parkování.
Už se těším, až si o tom budu povídat s mým Lukášem. Až mu povím, jak jsem se od Američanů dozvĕdĕl nové skutečnosti o sobĕ, o Janáčkovi i o Dvořákovi. Jak jsem si uvĕdomil, že ty naše slzy nebyly jen národní hrdost, ale také proto, že to Mistr prostĕ tak napsal a že by mĕl být na svou zem hrdý, protože dovoluje jeho rodičům býti hrdými na svou rodnou hroudu a zem, ze které pocházejí. Aby nikdy nepálil ničí vlajku , protože jeden nikdy neví, kolik lidí pro ni zemřelo a jak moc pro jiné znamená. Také mu povím o tom bezdomovci a o tom, že když je nĕkdo na dnĕ, nemusí být zrovna hloupý a že když znal Dvořáka, musel znát i Janáčka zcela určitě, o tom není pochyb. Stačilo, kdybych ho vyslovil jako Dženjaček, a hned by byl doma.
Ivan Suchel
O hodných lidech ,hasičích a policajtech mimo mísu.
Ze služebního vozu vystoupila drobnější blondýnka a vyšší hubený policista. A pak najednou jako když mávne proutkem a já se ocitl v období normalizace. Paní po mně nekompromisně vyjela, že jsem neměl psa pod kontrolou a tím poruši
Ivan Suchel
Kulturní šok jako rána do žaludku
Je pozdě, plížím se jako kojot do kurníku , všude je tma a ticho. Mám strach abych Dášu neprobudil, má toho chudák za celý den dost.
Ivan Suchel
Jason
Každý, kdo má nebo někdy měl pejska, mi potvrdí, že pes dokáže s páníčkem komunikovat lépe než člověk. Myslím tím, že neodmlouvá a většinou, na rozdíl od člověka, jde bez okolků rovnou k věci.
Ivan Suchel
CNN nebo TASS?
"Cože?" Nemohl jsem věřit svỳm uším. Pokaždé když s někým z Čech mluvím, tak mi vyrazí dech nějakou takovou jobovou zvěstí. Nejhorší na tom je, že většina lidí tam "doma " v Čechách tomu věří. A proč vlastně ne? Je to přece "naše" CNN, která tvrdí, jak je v USA špatně a jak je Amerika ve své nabubřelosti konečne na dně.
Ivan Suchel
A zase doleva...
1985 Báseň pro soudruha Lemona, který tvrdil, že strana potřebuje takového rebela jako jsem byl já..
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Specialista na controlling - HO, dovolená navíc #x4FEf
INDEX NOSLUŠ s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
40 000 - 50 000 Kč
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1672x