Šťastný odchod

Až jednou vstanu,

           
posadím se na kraj postele
a zjistím
že má kolena už mě neslouží.

Vzpomenu si na starý žebřiňák,
zajíce co přeběhl cestu
a bláznivý dědův smích,
Oba jsou už dávno v pánu,
zajíc i děda.

Neřekneš nic
jen mě s něžným úsměvem
pomůžeš vstat
vezmeš za ruku
a odvedeš
až na konec té dlouhé tmavé
chodby...