Variace Na Petra Bezruče / Ūtěk
Tak málo krve mám a ještě mně teče z úst
stroužek tmavé rudé barvy stéká po tváři dolů.
Každé slovo bolí a tak radši mlčím.
Nahý, slepý svou vlastní bezmocností a studem
pozoruji pohůnky v uniformách i bez
jak se horečně snaží něco inkriminujícího najít.
Z roztržené tuby zubní pasty vykukuje růžek stodolarově bankovky.
Naštěstí vytékající pasta milosrdně uschová jediný
důkaz naší zášti vůči socialistické společnosti.
Za další půlhodinu už stojím v hale s naším tříletým
Tomášem. Pláče a chce zpátky k mámě.
Ta ještě někde u výslechu musí dokazovat, že opravdu nevidí,
a že nemá v úmyslu poškodit republiku.
Snažím se Tomášovi vysvětlit že, je to jenom hra na vojáky, když se mě s lítostí
svěří že se mu chce čůrat.
Vedu ho ke dveřím a tu nám zastoupí cestu mladý voják v uniformě.
Beze slova cvakne uzávěrem samopalu a zamíří…
Nikdy v životě nezapomenu na ty nic nechápající dětské oči plné strachu
jako nikdy nezapomenu na ke všemu ochotného vojáka s kamennou tváří.
Nezapomenu na nenávist a sílu, která mě z ničeho nic prostoupila celým tělem.
“Vidíš Tome, je to jenom hra”; říkám a s dost velkým zadostiučiněním ho nechávám vyčůrat
do velkého květináče u vojákových nohou.
O mnoho let později na silnici 101 plnou rychlostí vpřed
Přemítám jaké to vlastně bylo.
Jsem v bezpečí
Relativně šťastný
Úspěšný…
Jen sil mě ubývá každým dnem a každou minutou.
Vždycky jednou za čas musím zajít na skleničku
s vědomím , že až dospěji k neviditelnému bodu
octnu se zase mezi kamarády které jsem opustil a lidmi co jsem nechal za sebou.
Ráno se pak probouzím
se známou slanou pachutí v ústech a
tmavým flekem na polštáři,
Od krve kterou už nikdo
nezastaví.
Too little blood I have and yet it seeps out of my mouth.
Strand red slowly, unwearyingly running down
Every word increases the pain so I keep my mouth shut.
Naked, ashamed and helpless
I am watching flunkies in uniforms
Franticly looking for something.
I can see a piece of a hundred dollar bill sticking out of ruptured toothpaste container.
Luckily effluent paste quickly covers the only evidence of
Our ill feelings towards socialistic republic.
In next thirty minutes I am standing in the hall with our 3 year old Tomas.
He is crying for his mammy whom
is still being interrogated struggling to convince
those numbskulls that her blindness is a real condition
and she really is having no intentions to make any mockery of the republic.
I am explaining to Tomas that this is just a game when he whispers;
“Daddy I want wee wee.”
I take his hand but a soldier in uniform blocks the bathroom door.
Without the word cocks the machinegun and points...
I will never forget those uncomprehending fearful eyes staring at me and the
soldier ready to do whatever it takes.
I will never forget the hatred and the strength penetrating my entire body.
“You see Tommy, it is just a game.” I say and with quite a satisfaction let
him take a leak into a big planter next to soldiers leg.
Years later
Highway 101 full speed ahead and
I am still looking back thinking how it was, wondering..
I am safe now
Relatively happy
Successful
But still weaker every day, every minute
From time to time I have to go and have a few.
Knowing that when I hit the invisible mark I’ll slide back
To my friends and all people I used to know and left behind..
Then I’d wake up to the morning
With a familiar salty sensation in my mouth
And a strange red stain on the pillow
Still feeling the blood
Oozing
Ivan Suchel
O hodných lidech ,hasičích a policajtech mimo mísu.
Ze služebního vozu vystoupila drobnější blondýnka a vyšší hubený policista. A pak najednou jako když mávne proutkem a já se ocitl v období normalizace. Paní po mně nekompromisně vyjela, že jsem neměl psa pod kontrolou a tím poruši
Ivan Suchel
Kulturní šok jako rána do žaludku
Je pozdě, plížím se jako kojot do kurníku , všude je tma a ticho. Mám strach abych Dášu neprobudil, má toho chudák za celý den dost.
Ivan Suchel
Jason
Každý, kdo má nebo někdy měl pejska, mi potvrdí, že pes dokáže s páníčkem komunikovat lépe než člověk. Myslím tím, že neodmlouvá a většinou, na rozdíl od člověka, jde bez okolků rovnou k věci.
Ivan Suchel
CNN nebo TASS?
"Cože?" Nemohl jsem věřit svỳm uším. Pokaždé když s někým z Čech mluvím, tak mi vyrazí dech nějakou takovou jobovou zvěstí. Nejhorší na tom je, že většina lidí tam "doma " v Čechách tomu věří. A proč vlastně ne? Je to přece "naše" CNN, která tvrdí, jak je v USA špatně a jak je Amerika ve své nabubřelosti konečne na dně.
Ivan Suchel
A zase doleva...
1985 Báseň pro soudruha Lemona, který tvrdil, že strana potřebuje takového rebela jako jsem byl já..
Ivan Suchel
Růže a maso
U dřezu ve váze jediná růže
Ivan Suchel
To mě těší že jsme Češi
A je to tady! Minulý týden jsem se zastavil v české hospůdce uprostřed Concordu DJ's Bistro, (http://djsbistro.net/index-2.html
Ivan Suchel
Srpen 1968 a jeho vliv na mladého “mĕ”.
Pamatuji se , že mi bylo tenkrát dvanáct let a stáli jsme v dešti ve frontě k zápisu ke skautům. Bylo to tenkráte něco senzačního, výhra "socialismu s lidskou tváří" a hlavně to nebyl nenáviděný pionýr. Hned po zápisu jsme šli na tůru a bĕhem pár mĕsíců nás naučili spoustu nových užitečných věcí.
Ivan Suchel
Nemocnice
Konečně ležím, ležím a přemítám kam se podívám, všude bílá. Na Filipínách je to barva smutku. Strašlivé ticho ruší jen neúprosné pípání srdečních monitorů.
Ivan Suchel
San Franciská délta a pobřeží Pacifiku
Je tomu už pár týdnů, co jsme se s Lukášem dohodli, že je na čase trošičku "přitvrdit." Totiž aby jste rozuměli, je mu už 13 a půl a jezdit na San Franciské déltě v double kajaku už není pro něj dostatečně uspokojující. Začíná se na něm pomalu nudit a ani prohlídky napůl potopených lodí už nejsou pro něj ničím vzrušujícím
Ivan Suchel
Stávka ala Amerika...
No tak tohle se mi přihodilo asi před sedmi lety. Byl jsem u sociálky asi rok jako IT, helpdesk, network support a vůbec, když se naše firma rozhodla najmout více lidí a rozdělit nás na dvě skupiny. Z ničeho nic najmuli šéfa síťové skupiny a ten okamžitě začal prosazovat svoje metody. Problém byl, že toho moc o ničem nevěděl, natož o tom jak to chodí u nás, a upřímě řečeno, ani mu to moc nevadilo.
Ivan Suchel
Ústí nad Labem 12/03/86
V nádražní restauraci... opilá žena hasí svou žízeň.
Ivan Suchel
KKK aneb Kladno - Kalifornie - Koperník
Bylo to někdy v osmdesátých letech, za presidenta Reagana,
Ivan Suchel
Ceny benzínu a smutek táty kalifornského teenagera.
Už je to delší dobu, co mě stejně jako ostatní lidi, co je znám, trápí vysoké ceny benzínu. Zasahuje mi to dost ošklivě do rozpočtu. A jako by to nebylo málo, potom co jsem odešel od ženy
Ivan Suchel
Šťastný odchod
Až jednou vstanu,
Ivan Suchel
Voják a dívka
Odpočiň si má milá. Polož se a zavři oči.
Ivan Suchel
Dvořák, Janáček v San Francisku, národní hrdost a spálená vlajka
Zrovinka, když jsem dorazil domů, zazvonil telefon. “Tak jak se daří?” ptala se mĕ Míla a já byl docela rád, že si budu mít s kým popovídat. Chtĕla, abychom přijeli s Martinou zahrát k ní do Montary − překrásné vísky na útesech nad Pacifikem. http://www.montara.com/
Ivan Suchel
Dana
“Ty tvoje básničky! Takový bláboly víš, že jsem nikdy nepochopila proč to píšeš? Nikdy jsem nerozumnĕla co se tím vlastnĕ snažíš říct! A to se týká i tĕch tvejch českejch básniček! Proč se nepustíš do nĕčeho co ti aspoň trošku jde? Jako třeba hraní na kytaru, písniček. ! Já tu tvojí potřebu psaní žvástů prostĕ nepochopím!”
Ivan Suchel
A zase nám lžou aneb jsme na prahu třetí svĕtové války?
Na mých cestách východni zátokou prosycenou kouřem požárů, kterých tu současnĕ hoří vice než 800, mĕ včera upoutal na rádiu Michael Savage a jeho komentář k “nešťastné” sebevraždĕ izraelského vojáka IDF.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1672x