Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kulturní šok jako rána do žaludku

4. 12. 2009 3:15:31
Je pozdě, plížím se jako kojot do kurníku , všude je tma a ticho. Mám strach abych Dášu neprobudil, má toho chudák za celý den dost.

Zouvám si boty a procházím do kuchyně. Rozsvěcuji světlo a k mému překvapení za kuchyňským stolem sedí Dáša. Slzy jí kanou na rozbalený balík chleba. Pomalu ke mě zvedá ty svoje uplakané oči; " Dá se tu vůbec něco žrát?" V jejim hlase je zoufalství člověka odsouzeného na smrt...

Prohlížím si chleba a nemohu se ubránit smíchu.

"Dáší," snažím se opatrně.

"Tenhle je z bramborové mouky se skořicí a medem."

"Bože," řekla, " vždyt já tu umřu hlady." A pak se beze slova uklidila do koupelny.

 

Dáša je úžasně pracovitá. Do školy na angličtinu začala chodit po dvou týdnech a práci si našla sama už po třech měsících. Někdy propadne pesimismu , že se tu naší hantýrku nikdy nemůže naučit a jindy zase přijde ze školy celá štěstím bez sebe. Musím se smát , když si vzpomenu , jak jsem jí nemohl dostat za volant.

"Do toho já nejdu." Řekla tenkrát rezolutně.

"Do takové veliké krávy mě nedostaneš."

A dostal. Zvykla si a teď pro změnu nerada jezdí s druhým menším vozem. Po pár týdnech tréninku jsem jí lstí vylákal na dálnici. Když si uvědomila, kde je , zajela na krajnici, zkřížila ruce a se zarputilým pohledem tvrdohlavé školačky prohlásila to své:

"Do toho nejdu."

A zase šla, dnes jí v malém autě sotva stačím.

Na výletech je Dáša výborný navigátor a druhý šofér ...

http://www.facebook.com/album.php?aid=10824&id=1676415730&l=2c48480a94

Rozumím jí a vidím v ní sám sebe před mnoha lety. Jako já ani ona neví z čeho si vybrat a když už vybere , je to většinou pro našince k nepoužití. Řekněte sami;

okurky v medu, okurky ve skořici, okurky v takovém kyselu , že vás přejde chuť. Nebo co takhle uzené naložené v medu ? Sladký česnekový chléb, ananasová slaná houska, sladká paštika a vrchol všeho sladké máslo , které je ve skutečnosti slané , ale ne zase natolik ,aby mu nemohli říkat sladké.

 

Vzpomínám si sám , jak jsem po příjezdu do Utica NY v prosincové zimě neustále posouval termostat na 24o kterážto moje akce vždy uhasila kotel a spustila klimatizaci...Odmítal jsem připustit, že by sofistikovaní američané neznali , co je Celsius. A už vůbec jsem nechápal , proč tolik plýtvají energijí když nastavují teplotu na 74o. Minimálně 3x týdně jsem volal na organizaci, zabalený v dekách a třesoucí se zimou. A že jsem neuměl ani slovo anglicky , museli se spokojit jen s mým prozajickým; "help," a hlasitým drkotáním zubů.

Přijeli vždycky. Zapálili kotel, termostat nastavili zpět na 74° a začali mi vysvětlovat něco , z čeho jsem pochopil jen slova "nou" a "Farenheit" a pak už nic.

Byly to těžké chvíle, ale nelituji toho...Stejně jako Dáša nebude litovat, jenže to ona ještě neví.

Držím jí palce...

Autor: Ivan Suchel | pátek 4.12.2009 3:15 | karma článku: 14.05 | přečteno: 2007x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Kateřina Velíšková

Jak se v Izraeli opravuje potrubí

Aneb jak to vypadá, když potřebujete zavolat opraváře vodovodních trubek o šabatu v Jeruzalémě, a co se přitom dozvíte o Česku.

19.8.2018 v 19:00 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 483 |

Vojtěch Wertich

Aviou Amerikou 2017 - Potosí

V dalším díle deníku Jacka a Avokáda se podíváme do hornického města Potosí a hlavně do přilehlých dolů v hoře Cerro Rico, kde se poučíme o středověkém (a stále funkčním) způsobu těžby stříbra a barevných kovů.

19.8.2018 v 17:35 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 103 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Něco málo o Turecku (Jak jsme letěli do Turecka díl třetí)

Autobus číslo 615 firmy Ikaros se rozjel z mezinárodního letiště Antalya směr Alanya. Samozřejmě jsem byla přilepena na ulepeném okně. Proč taky ne. Nestydím se za to, že jsem byla natěšená a zvědavá na to, co uvidím.

18.8.2018 v 17:55 | Karma článku: 15.91 | Přečteno: 893 |

Libor Čermák

Pěší výlet po Kačenčině stezce kolem Deštného v Orlických horách

Na letošní dovoloenou jsem vyrazil do hor. A vybral jsem si hory Orlické, to protože je znám poměrně málo. A tak jsem si vzal bágl, stan spacák, karimatku a vyrazil jsem autobusem z pražské Florence do Deštného v Orlických horách.

18.8.2018 v 14:46 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 257 |

Michal Tříska

Starý Plzenec a okolí

Mezi Plzní a Starým Plzencem leží vrch Radyně, na kterém nalezneme několik parádních vyhlídek, rozhlednu a také zříceninu bývalého královského hradu z poloviny 14. století.

17.8.2018 v 17:00 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 319 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1675
Jsem Kladeňák jako poleno, ale už dvacet let žiju v Kalifornii. Trochu písmák, trochu potrhlo, deset let za volantem v kladenské Jednotě. A taky muzikant, kdysi jsem hrál se Samsonem v kapele Máci, v Americe se živím porůznu, teď třeba dělám ajťáka pro sociálku. A kromě toho básňuju a taky trochu přednáším. Máme s kamarádkou Martinou kapelu The Bad Czechs, se kterou hrajeme pravidelně v Benicia a okoli San Francisca. www.umimone.com




Najdete na iDNES.cz