a už mě tlačí chodbou pryč
vidím strop šedá-bílá, šedá-bílá
Ve druhém patře
slyším jak si miminka
v maminčiných bříšcích povídají
a těší se ven
Nemají ani tušení, že porodnice je o patro výš.
Proto ta bílá!
Někdo jim to přece musí říct!
Utíkejte, pro boha živého zachraňte se!
šedá-bílá, šedá-bílá
Konečně morfium.
"Děkuji sestřičko"
Letmý pohled z okna mě ujistil,
že nad nemocnicí stále vlaje zástava s
pruhy barvy krve a v rohu nahoře oblohou plnou hvězd
Chce se mi spát
Co je mě vlastně po utrpeni tohoto světa?