Nemocnice

Konečně ležím, ležím a přemítám kam se podívám, všude bílá. Na Filipínách je to barva smutku.  Strašlivé ticho ruší jen neúprosné pípání srdečních monitorů.

Někdo posunul mé lůžko

a už mě tlačí chodbou pryč

vidím strop šedá-bílá, šedá-bílá

Ve druhém patře

slyším jak si miminka  

v maminčiných bříšcích povídají

a těší se ven

Nemají ani tušení, že porodnice je o patro výš.

Proto ta bílá!

Někdo jim to přece musí říct!

Utíkejte, pro boha živého zachraňte se!

šedá-bílá, šedá-bílá

Konečně morfium.

"Děkuji sestřičko"

Letmý pohled z okna mě ujistil,

že nad nemocnicí stále vlaje zástava s

pruhy barvy krve a v rohu nahoře  oblohou plnou hvězd

Chce se mi spát

Co je mě vlastně po utrpeni tohoto světa?