Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny benzínu a smutek táty kalifornského teenagera.

5. 07. 2008 17:24:25
Už je to delší dobu, co mě stejně jako ostatní lidi, co je znám, trápí vysoké ceny benzínu. Zasahuje mi to dost ošklivě do rozpočtu. A jako by to nebylo málo, potom co jsem odešel od ženy

doslova a do písmene na vlastní kůži cítím jakou "cenu" má svoboda.
Ne, nestěžuji si , ale ekonomické zákony platí pro každého a já nejsem vyjímkou. Na rozdíl od Evropy má Amerika k tomuhle problému osobitý přístup. Málokomu se chce přestěhovat z pohodlného bezpečného vozidla do nějaké malé "sekačky na trávu" a tak se stalo, že se na trhu objevili osmiválce, ve kterých počítač přepíná z osmi válců na čtyři podle toho jakou má motor zátěž. Začali se prodávat veliké hibridy co udělají 21 mil na gallon, pomalu ale jistě začínají jezdit auta na vodíkové články atd. Navíc ceny velkých aut klesly neuvěřitelně dolů. Některé firmy zaručují při koupi nového vozu cenu benzínu $2.99 za gallon po tři roky nebo do 12,000 mil.

Já se rozhodl jít na to jinak, můj Ford už má 110,000mil, ale mám ho rád. Olej a filtry mu mění zdarma a ještě mě nikde nenechal. Navíc v práci mi platí dnes už 58.5 centů za míli a tak jsem si pořídil ještĕ malého sportovního Saturna, samozřejmě ojetého. Chvilku to trvalo než jsem si zvykl , že sedím skoro na vozovce a vzhledem k mé trpasličí postavě nevidím ve zpětném zrcátku nic než zadní křídlo. Ale abych řekl pravdu začíná se mi to líbit i když pocitu, že sedím ne v autě, ale v jakémsi plechovém obleku se asi jen tak nezbavím. Je to ale příjemné přijet k pumpě a místo stovky vytáhnout jen čtyřicet dolárků. Jestli to takhle půjde dál za necelý rok se mi to zaplatí.

Když auto uvidĕl můj syn Lukáš byl úplnĕ nadšený. "Táto, tohle je přesnĕ to co chci. " Než jsem se nadál už sedĕl za volantem. "Jé, to je manual. Naučíš mě to?"

A bylo to, na druhý den v nedĕli místo abychom plachtili na naší Kačence tak jsme strávili pod hrází celou vĕčnost rozjíždĕním a brždĕním. Musím uznat, že to Lukášovi docela šlo. Cestou domů jsem se nemohl ubránit dojetí. Neustále nenápadnĕ pokukoval jak a kdy šlapu na pedály. Občas prohodil jako zkušený šoféř ." Táto už bys mĕl přeřadit." A vůbec mi dával najevo svoje znalosti, abych si to snad s tím učením náhodou nerozmyslel.

Když jsem jel pak k sobĕ domů přišlo mi to najednou nĕjak líto. Lukáškovi je 13.5 nebude trvat dlouho a bude mít své vlastní auto. Nedávno to tu sice moudře zpřísnili, ale i tak - v patnácti a půl dostane povolení k řízeni a pod dohledem dospĕlého nad 25 let najede 50 hodin z toho 10 v noci , udĕlá školení a tradááá. Naštĕstí první rok nebude smĕt mít v autĕ žadné mladistvé.

Když bude chtít jezdit do školy, jako že ano, bude muset po vyučování a o víkendech chodit do práce jako je MCDonald atd, aby si mohl platit benzín a pojistku. A já už ho neuvidím tak často.Když to dobře dopadne bude z nĕho zodpovĕdný napůl dospĕlý človíček. A když ne, začne blbnout a vymĕní školu za plný ūvazek bez budoucnosti. S naivním pocitem bohatství bude rozhazovat a platit za kamarády, protože přece každý ví, že peníze = svoboda.

Chyba! Peníze = zodpovĕdnost a svoboda není o tom, že si jeden dĕlá co se mu zlíbí, ale o tom, že človĕk dĕlá to co má!!! A zkuzte jim to vysvĕtlit...

Ale tohle už je na rodičích a jejich síle a schopnostech vymĕnit tu falešnou lásku za lásku zodpovĕdnou. Podle amerických tradic, které jako všechno dobré pomalu mizí, dítĕ nechodící do školy by mĕlo chodit do práce a v 18 se odstĕhovat do svého. (Pokud ovšem nestuduje). Role rodičů se smrští na jakousi záchranou síť. Pomýlené dĕti tak brzo přijdou na to , že $250 týdnĕ nestačí ani na nájem a brzo se vrátí domů dostudovat. Je to vlastnĕ taková lekce životem. Možná to je ten důvod proč je tu přísnĕ zakázáno podávat alkohol mladistvím do 21 let. Příliš mnoho by se z pocitu své vlastní prohry muselo upít k smrti. Dokonce do 21 roku vĕku s alkoholem nesmĕjí ani pracovat jako prodavači.

Samozřejmĕ ,že nĕkteří v tom procesu podlehnou drogám a dopadnou špatnĕ, ale nebudu malovat čerta na zeď.

Je to můj syn a já budu muset začít bezohlednĕ dĕlat co se má...

Ať už to bude bolet sebevíc.

Autor: Ivan Suchel | sobota 5.7.2008 17:24 | karma článku: 25.25 | přečteno: 3469x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Myšlenky ještě nikoho neobživily

"Naše myšlenky jsou s obětmi", můžeme číst z titulku na idnes. Horší pokrytectví jsem ještě od světových politických lídrů neviděl.

17.8.2017 v 22:43 | Karma článku: 18.77 | Přečteno: 110 | Diskuse

Alena Kulhavá

Zpráva z cesty: Rozdíl mezi Čechy, Němci, Tyroláky a Italy

Každý rok se nejen o prázdninách setkávám s lidmi západní Evropy. Můj "druhý domov" je Jižní Tyrolsko, kde mám řadu přátel, kamarádů a známých. Na to navazuje Itálie a Německo.

17.8.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.49 | Přečteno: 695 |

Tomáš Vodvářka

Řekni heslo, nebo jsi synem smrti!

Jednou z charakteristik dnešní doby jsou hesla. Ne ty na předvolebních plakátech, ty jsou k smíchu či pláči. Ale ta, kterými se prodíráme na internetu.

17.8.2017 v 18:47 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jan Pražák

Růžové pilulky na holčičky a modré na kluky

„Chcete si splnit dávný sen všech rodičů a zvolit pohlaví svých potomků? Kupte si Genderin!“ Těmito slovy nás bude již brzy vyzývat z billboardů, z televizních a z internetových reklam usměvavá tvář věhlasného profesora Moritese.

17.8.2017 v 17:47 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 227 | Diskuse

Karel Trčálek

Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

Byla-li zde položena otázka, za co se stydí Rusové, tak na ni odpovídám. Rusové se nemají za co stydět, a za Sputnik už vůbec ne

17.8.2017 v 17:37 | Karma článku: 14.69 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1673
Jsem Kladeňák jako poleno, ale už dvacet let žiju v Kalifornii. Trochu písmák, trochu potrhlo, deset let za volantem v kladenské Jednotě. A taky muzikant, kdysi jsem hrál se Samsonem v kapele Máci, v Americe se živím porůznu, teď třeba dělám ajťáka pro sociálku. A kromě toho básňuju a taky trochu přednáším. Máme s kamarádkou Martinou kapelu The Bad Czechs, se kterou hrajeme pravidelně v Benicia a okoli San Francisca. www.umimone.com

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.